plech

Plech je plochý kovový plát, tj. rovinná deska, jejíž tloušťka je řádově menší než ostatní rozměry. Plech je materiál používaný jako polotovar pro strojírenskou a stavební výrobu. Plechy se nejčastěji vyrábějí válcováním za tepla a za studena, ale mohou se také vyrábět litím, kováním nebo tažením. Nejčastěji se používá ocelový plech, ale vyrábí se i plechy z jiných kovových materiálů, jako je hliník, měď, mosaz atd. Hlavním parametrem, který určuje tloušťku plechu, je jeho tloušťka. Tloušťka plechu je standardizovaná. Plechy tenčí než cca 0,1 mm se nazývají plechy, plechy silnější než cca 15 mm se nazývají plechy.

Tvarovaný plech
Plechy se vyrábějí nejen jako ploché, ale také tvarované (profilované). Profilování zvyšuje pevnost desky v ohybu (deska je samonosná) a lze ji přímo použít jako stavební prvek.

Standardizace
Plech se vyrábí ve formě desek, pásů nebo ve formě kovových svitků (rolí).
Listy se dělí podle tloušťky na:

tenká t ≤ 2,99 mm
střední tloušťka 4,75 mm >= t ≥ 3,00 mm
tloušťka t ≥ 4,76 mm
Formáty archů jsou standardizovány pro další zpracování. List vyříznutý do definovaného formátu se nazývá archová deska.

malá velikost (normální): 1 000 × 2 000 mm
střední formát: 1 250 × 2 500 mm
velký formát: 1 500 × 3 000 mm
Normalizované rozměry ISO:

2 000 x 6 000 / 8 000 / 12 000 mm
2 500 x 6 000 / 8 000 / 12 000 mm
3 000 x 6 000 / 8 000 / 12 000 mm
3 500 x 7 000 / 14 000 mm
4 000 x 12 000 / 16 000 mm
 

Ocelový plech

 
Ohýbání plechů
Ocelový plech je univerzální materiál, který se používá především k výrobě karoserií strojů, nejčastěji automobilů. Je poměrně snadno tvarovatelný, dostatečně pevný a odolný. Nevýhodou je, že ocel snadno podléhá korozi, proto se surový ocelový plech používá pouze v nekorodujícím prostředí. Plech je chráněn ochranným nátěrem z barvy nebo plastu nebo ochranným kovovým povlakem. Plech je potažen kovy odolnějšími proti korozi, např. zinkem, cínem, niklem, chromem atd. Povrchová vrstva se nanáší teplem nebo elektrolýzou. Měděné, mosazné, hliníkové a titanové plechy jsou odolné vůči standardnímu korozivnímu (vnějšímu) prostředí. Plechy se dále zpracovávají lisováním, děrováním, stříháním, ohýbáním a klempířskými technologiemi.

Pozinkovaný plech
Pozinkovaný plech je jedním z nejčastěji používaných plechů s povrchovou úpravou. Zinek tvoří se železem v oceli elektrický článek, ve kterém dochází pouze ke korozi zinkové vrstvy.

Pozinkovaný plech
Používá se především v potravinářském průmyslu, protože cín a jeho slitiny nejsou pro člověka toxické a nerozpouštějí se v organických kyselinách obsažených v potravinách.

Měděný plech
Používá se hlavně na střechy kvůli své výjimečné odolnosti vůči kyselině uhličité (dešti). Na povrchu vytváří tenkou vrstvu oxidu, která je odolná proti další korozi. Jediným problémem je kombinace mědi a oceli, která vytváří elektrochemické články podporující korozi.

Hliníkový plech
Používá se hlavně v leteckém průmyslu, protože je lehčí než ocelový plech při stejné pevnosti. Používá se k výrobě trupů letadel. Je špatně svařený, takže je převážně nýtovaný.